Střelecké pojmy
1. Děj výstřelu
Výstřelem nazýváme vymetení střely z vývrtu hlavně střelné zbraně a to tlakem plynů, které vzniknou při shoření prachové náplně v náboji. Samotný výstřel proběhne poté, co úderník svojí částí zvanou zápalník udeří na zápalku náboje, který je uzavřen v nábojové komoře zbraně. Tím dojde ke vznícení třaskavé slože zápalky, vzniklý plamen prošlehne zátravkami ve dně nábojnice a vznítí zrnka prachu. Prachová náplň se téměř současně vznítí a hořením se promění v plyny. Vysoký tlak plynů zapůsobí na dno střely, uvede jí do pohybu a střela se zařízne do drážek vývrtu. Za neustálého pohybu vpřed se střela otáčí podle drážek, její rychlost vzrůstá, až opustí hlaveň ve směru osy hlavně...
Osa hlavně - myšlená přímka, která prochází středem vývrtu hlavně.
Bod výstřelu - průsečík osy hlavně s úrovní ústí hlavně a střela v něm začíná svoji dráhu.
Počáteční rychlost střely - rychlost střely v okamžiku opuštění hlavně - tedy v bodě výstřelu, měří se v metrech za sekundu.
Úhel zdvihu - po výstřelu působí tlak plynů na všechny strany stejnou silou, ale tlak na dno nábojnice a závěr způsobuje zpětný ráz - pohyb zbraně dozadu. Směr zpětného rázu působí ve směru osy hlavně, ale protože záchytný bod - pažba, podstavec, rukojeť - je většinou níže, než směr zpětného rázu, dochází k vychýlení ústí hlavně směrem nahoru. Hlaveň navíc v okamžiku výstřelu vibruje, čímž se také vychyluje ze základní polohy.
Působením těchto faktorů se ústí hlavně v okamžiku, kdy střela opouští hlaveň, nenachází ve své počáteční poloze, ale odchyluje se směrem vzhůru o určitý úhel, ten je tvořen směrem osy hlavně před výstřelem a směrem osy hlavně po výstřelu.
2. Dráha střely a její prvky
Náměrná - přímka, která je prodloužením osy hlavně před výstřelem.
Výstřelná - přímka, která je prodloužením osy hlavně po výstřelu - právě mezi náměrnou a výstřelnou se nachází úhel zdvihu.
Dráha střely - střela se po opuštění hlavně s určitou počáteční rychlostí pohybuje po křivce, neboť na ni působí dvě síly - zemská tíže a odpor vzduchu. Zemská tíže působí na střelu směrem dolů a nutí ji klesat, odpor vzduchu působí proti pohybu střely a snižuje tak její rychlost. Křivka střely je proto zakřivená, nerovnoměrně zahnutá směrem dolů k zemi od výstřelné.
Úroveň ústí - počátkem dráhy střely je bod výstřelu a vodorovná rovina, proložená bodem výstřelu, je rovinou ústí.
Náměr - je to úhel, sevřený náměrnou a úrovní ústí.
Úhel výstřelu - úhel mezi výstřelnou a úrovní ústí hlavně
Tabulkový bod doletu - jedná se o průsečík dráhy střely s úrovní ústí a vzdálenost od bodu výstřelu k bodu doletu, je tabulkovým (vodorovným) dostřelem.
Vrchol dráhy střely - jedná se o nejvyšší bod dráhy střely nad úrovní ústí, vrchol dělí dráhu na dvě různé části. Na výstupný oblouk, kterým je delší a pozvolná dráha střely od bodu výstřelu do vrcholu a sestupný oblouk, kterým je kratší a příkřejší dráha střely od vrcholu do bodu nárazu.
Výška dráhy střely - vzdálenost mezi úrovní ústí a vrcholem dráhy střely.
Derivace - otáčivý pohyb střely kolem podélné osy, který ustaluje její polohu, a odpor vzduchu, který se ji snaží zvrátit přední částí dozadu, způsobují odklon osy střely ze směru letu na stranu otáčení. Střela se při otáčení tak setkává na jedné své straně s větším odporem vzduchu a odklání se tak na stranu otáčení od výstřelné roviny. Derivace se zvětšuje neúměrně se vzdáleností letu střely a vytváří tak křivku dráhy střely odchýlenou do strany od výstřelné roviny.
3. Zamíření a jeho prvky
Zamíření - činnost, při které je ose hlavně udělována určitá poloha ve vodorovné a svislé rovině, nutná k tomu, aby střela zasáhla cíl.
Náměr - změna polohy osy hlavně ve svislé rovině, tvoří jej polohový úhel cíle a záměrný úhel.
Odměr - změna polohy osy hlavně ve vodorovné rovině, obě změny se u ručních zbraní provádějí pomocí mířidel - mušky a hledí.
Přímka mířidel - spojení středu zářezu plátku hledí a vrcholu mušky.
Záměrný bod - bod na který zaměřujeme - cíl.
Záměrná - přímka, která prochází od oka střelce přes střed zářezu plátku hledí ve výšce záměrné hrany, přes vrchol mušky až do záměrného bodu - cíle.
Záměrný úhel - úhel sevřený záměrnou a náměrnou, vzniká při zamíření, při postavení hledí na výšku, která odpovídá vzdálenosti střelby a posazením přímky mířidel na záměrný bod.
Bod doletu - průsečík sestupné dráhy střely a záměrné.
Hlední dálka - vzdálenost mezi bodem výstřelu a bodem doletu, jinými slovy vzdálenost mezi bodem výstřelu a průsečíkem dráhy střely se záměrnou.
Úhel doletu - úhel, který se nachází mezi tečnou k dráze střely v bodě doletu a záměrnou.
Úhel nárazu - úhel mezi tečnou dráhy střely a tečnou k terénu v bodě nárazu.
Polohový úhel cíle - vzniká mezi záměrnou a úrovní ústí, pokud je cíl výše nebo níže, než úroveň ústí. Má hodnotu kladnou - pokud je cíl výš a zápornou, když je cíl níž než ústí. Když je cíl ve stejné výšce se zbraní, rovná se záměrná úrovni ústí hlavně a záměrný úhel je totožný s náměrem.
Dostřel - vzdálenost od bodu výstřelu k nárazu střely do země, dráha střely může končit v terči - jedná se o zásah, nebo v zemi - jedná se o náraz.
Převýšení dráhy střely nad záměrnou - je uvedeno v tabulkách pro každou zbraň, jedná se o vzdálenost libovolného bodu dráhy střely k záměrné.
Zdroje: http://www.strelci.com
Přímý odkaz: http://www.strelci.com/modules.php?name=News&file=print&sid=517
